Thajsko, den 9: Krabi – Ao Nang

Ráno si na rozloučenou dáváme ovoce na terase, loučíme se s přátelskými hostiteli a jdeme čekat na loď před Andaman resort. Zde ještě potkáváme Ivet známého, se kterým si sdělujeme dojmy z cest. V 9:05 naskakujeme na
longtail, který nás doveze zpět na velkou loď. Je odliv a tak je vidět odkryté
dno, které je honě poseto skalnatými výběžky.

image

Sbohem Koh Jume! Upřímně doufám, že zde turistický ruch poroste co nejpomaleji a místní zůstanou tak autenticky usměvaví a šťastní jako do teď.

image

Po cca hodině plavby doplouváme do přístavu v Krabi,
který je mimo pláže, ale i samotné město. Zkoušíme se ptát na přímou loď na Koh
Podu, ale to vychází 3000 – 4000 bht („really? U kidding me..“) a tak volíme
záložní plán a to dostat se prvně na Aonang taxíkem. Cena taxi je přes místní „cestovky“
400 bht na osobu a tak zkoušíme naháněče na parkovišti. Nejlepší nabídka je 150
bht na osobu, což se mi dle vzdálenosti na GPS nezdá. Tvrdí něco o hodině a půl
cesty….kecy, lži, kecy. No nic jdeme dát jídlo ke stánku. Po chvíli ten samý
taxikář přichází s nabídkou 100 bht za osobu, takže to berem a po cca
půlhodině jízdy jsme na Aonangu. Cestopisy a dojmy kamarádů jsou přesné. Takové
Chorvatsko/Itálie plný Rusáků. Zkoušíme se ptát na loď na Ko Podu, ale má to
zádrhel, ne jen že původní cenu 300 bht hned navyšují o 50 bht za vstup do
parku, ale musí jet minimálně 7 lidí a návrat je už ve 16:00. To prostě nemá
cenu. Uleháme na pláži a po chvíli zde projíždí Budhistický průvod se zpěvy
háre krišna. Dostáváme od dětí mandarinky. Jdem omrknout ještě konec pláže, kde
je ještě turistů více a asi 20 thajských masážních salonů vedle sebe. Za
přítokem (odpadních vod?) pod skálou je asi nejklidnější místo, ale přenášet
krosny se nám nechce. U jediného zbylého pouličního stánku si objednávám thai
pancake (40 bht) a zjišťuju, jak se dostat do Krabi townu. Nejlevnější je bus
za 50 bht/ osoba, taxi stojí i 500… Tuhle variantu nakonec volíme. Bus to
tedy není, ale jede se na korbě pickupu. Dáváme se do řeči s klukem z Ekvádoru,
který vyrazil po konci svého studia v Honkongu a sdělujeme si svoje
zážitky z Thajska. V dodávce sedí ještě 2 frantíci, kterých se ptám,
kde je nejlepší vysednout. Jeden z nich nám dokonce doporučuje hotel, ve
kterém bydlí, a tak se vydáváme s ním. Recepční sděluje, že všechny pokoje
za 300 bht jsou vyprodané a ukazuje nám větší za 400 bht. Ivet to ukecává na
300 bht s tím, že ráno v 5 beztak mizíme. Pro jistotu si ještě
objednáváme taxi na ráno (400 bht), jelikož díky turismu se veškerý život města
přesunul do večerních hodin a ráno bývá v ulicích dost liduprázdno. Ještě
za slunečního svitu vyrážíme omrknout místní White temple, který je doopravdy
nádherný.

image

Docela mě pobavilo zabrádlíčko na skatování na mramorovém plácku
patřícím právě k chrámu. Dostáváme hlad a usedáme do místní restaurace,
která právě otevírá. Za 50 bht dostáváme menu, které obsahuje polévku (vývar),
hlavní jídlo (kuře s rýží) a vodu k pití, což je velká paráda.

image

Ptáme
se ještě na cestu na Night Market a jdem nakupovat. Tento noční trh je hned ve
vedlejší ulici a byl o zatím nejlepší trh, který jsem kdy navštívil. Ivet
konečně lehce povolila bolest zubů, a tak se hned vrháme na nádherně nazdobené
sushi (5 bht/kus), dortík (15 bht), rozseklý kokos (20 bht) a kupujeme i ovoce
na snídani.

image

Nakonec si dáváme ještě v jedné muslimské restauraci menu za
50 bht, které je složeno z rýže, dvou další komponent (volíme Massaman a
nějáké nudle s krevetkami), plus v ceně je opět voda a navíc i
zeleninové mísy na stolech.

image

Totálně plni jdem koupit přes ulici vodu, zubní
pastu a sušenky. Nejvtipnější je, že produkty které mají anglické popisky,
stojí dvakrát tolik, takže berem pastu Colgate a sušenky Oreo napsané v místním
jazyce za 10 bth (originál stojí 30 bth):) Cestou zpět nám těsně před nohama
zaběhne do kanálu krysa/potkan, ale v NY nebo Janově jich bylo výrazně víc…

P

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *